Současná geografie má zcela jiný charakter než zeměpis z doby objevování bílých míst na mapě světa. Dnes si již nevystačí s pouhým popisem stavu věcí, ale usiluje o nalezení pravidelností, vývojových trendů, vysvětlování příčin a důsledků problémů, formulování hypotéz a prognóz budoucího vývoje apod.
Geografie se zabývá nejen základním, ale i v praxi využitelným výzkumem, který reaguje na aktuální problémy dynamicky se měnící společnosti. V posledních letech jsou proto předmětem výzkumu geografie změny ve složení obyvatelstva, velikost, struktura a vývoj lidské populace, demografická reprodukce, zdraví populace, problémy regionálního rozvoje, územní administrativy, sociální ekologie, migrací, urbanizace, socio-patogenních jevů, rozvojové pomoci, zemědělství, průmyslu, dopravy, cestovního ruchu, ozbrojených konfliktů, jakož i přírodních zdrojů, funkčního využívání krajiny, kvality životního prostředí, přírodních ohrožení a rizik, změn klimatu, kvality vod a další.
Tyto problémy mají často komplexní povahu, a proto jejich řešení vyžaduje spolupráci geografie i s dalšími vědními obory (přírodovědnými, společenskými, humanitními, technickými). Geografie dnes využívá nejnovější techniky a metodické postupy moderní vědy. Potřebná geografická data se získávají prostřednictvím globálních navigačních systémů (GPS), dálkového průzkumu Země (DPZ) či měřením přímo v terénu pomocí speciálních přístrojů. Rozsáhlé soubory dat se zpracovávají za pomoci moderních počítačových technik geografického informačního systému (GIS) umožňujícího pokročilou geostatistickou analýzu či 3D vizualizaci prostorových dat. Důležitou součástí geografického výzkumu jsou i další kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody používané při sběru a analýze dat.
Geografie (i demografie) se nachází na rozhraní přírodních a společenských oborů. Právě její interdisciplinární charakter ji činí zajímavou a umožňuje absolventům širší uplatnění.
Geografie studuje aktuální problémy dynamicky se měnící společnosti a její interakce s krajinou.