Jednotlivé materiály získáte kliknutím na název příspěvku (modrým písmem).
Od začátku ruské agrese na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu více než půl milionu lidí. Třetina z nich se již vrátila na Ukrajinu, zhruba 300 tisíc jich stále zůstává v České republice. Jakým vývojem prošly jejich subjektivní postoje? Jaké vztahy panují v ukrajinské komunitě? Na jaké bariéry u nás narážejí? A jaké faktory ovlivňují jejich rozhodování o návratu do vlasti? Zita Senková se zeptala profesora Dušana Drbohlava z Přírodovědecké fakulty UK.
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynou dva roky. Kolik ukrajinských válečných uprchlíků dnes žije na území České republiky? Jakým vývojem prošla jejich situace? A jak válka na Ukrajině změnila českou populaci? Sociální geograf Dušan Drbohlav vysvětlí i to, proč je velkým problémem relokace, a upozorní i na alarmující návrat novodobého otrokářství.
Přes dvě miliardy lidí v 80 státech světa trpí chronickým nedostatkem vody, jak oznámily vlády těchto zemí do Světové meteorologické organizace v Ženevě – World Meteorological Organization (WMO). Nejméně 1,2 miliardy obyvatel naší planety nemá přístup k pitné vodě. Vyhlášením Světového dne vody – na 22. březen byl ustanoven v roce 1993 – se Organizace spojených národů rozhodla upozornit na její kritický nedostatek, nezbytnou ochranu a šetření.
Politický geograf Libor Jelen říká, že konflikt na Ukrajině představuje mimo jiné střet kultur, při němž se hraje i o hodnoty Západu. Varuje hlavně před rozpadem teritoriální integrity Ukrajiny. "Všichni ostatní po celém světě by najednou začali přemýšlet, jak změnit své nároky a zájmy v realitu,“ říká Jelen.
Třetí listopadový týden tradičně patří Dnům geografie. Všechny katedry geografie, mnoho základních či středních škol po celém Česku, ale i další vědecké či odborné instituce si v rámci této akce připravují představení svých výzkumů či zajímavostí. Cílem akce je vyzdvihnout důležitost geografické gramotnosti a vzdělávání v geografii, říká v rozhovoru Jakub Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vojenská agrese Ruska proti Ukrajině dala do pohybu nevídanou vlnu válečných uprchlíků. Jejich počet mimo hranice Ukrajiny stoupl na téměř 8 milionů. Zemí s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny na jednoho obyvatele je přitom dlouhodobě Česká republika. Co říkají o situaci válečných uprchlíků statistické výzkumy? Kolik Ukrajinců už našlo odpovídající zaměstnání? Nakolik se seznámili s češtinou? A budou se chtít vrátit domů, až to situace dovolí?
Politický geograf RNDr. Libor Jelen, Ph.D. z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje vystoupil v pořadu Studio 6 na ČT1. V pořadu blíže vysvětlil komplikovanou problematiku izraelsko-palestinského konfliktu.
Odhaduje se, že nelegálních migrantů jsou v Evropské unii tři až čtyři miliony. V České republice je to mezi patnácti až tři sta tisíci. „Experti skutečně nevědí, kolik se u nás pohybuje neoprávněně působících migrantů,“ vysvětlil sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušan Drbohlav. Poslechněte si názory na téma nelegální migrace, fenomén převaděčství a neoprávněné ekonomické aktivity cizinců. Jak to vidí… na Dvojce moderuje Zita Senková.
Albertov se na dva dny – od 27. do 28. dubna 2023 – proměnil v místo výhradně zaslíbené geografii. Na Přírodovědecké fakultě UK se totiž opět, jako každý rok v tuto dobu, konalo celostátní kolo Zeměpisné olympiády. Do pětadvacátého ročníku se přihlásilo celkem 22 tisíc účastníků. A přišli i psi!
Závěr března patřil na Přírodovědecké fakultě UK konferenci Urban Regulations and Political Memory. Stejnojmenný interdisciplinární kurz, vzniklý v rámci aliance 4EU+, přivedl do Prahy na tři desítky studentů. Jejich organizátor, sociální geograf Martin Ouředníček, je z mezioborového spojení spokojen.
Podle sociálního geografa Martina Ouředníčka z Univerzity Karlovy se nyní z Prahy stěhují hlavně mladé rodiny s malými dětmi, protože je pro ně bydlení příliš drahé nebo nedostupné. Statisticky je přitom bytů dost. „Migraci obyvatel z Prahy kvůli bydlení ovlivňuje hodně cizinců, kteří sem přicházejí zejména po vstupu Česka do EU, mnoho investičních bytů či to, že se začalo stavět v okolí města,“ vysvětluje Ouředníček.
Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Podrobný rozhovor s osobností, která má co říct. Jeden moderátor, jeden host, jedna perspektiva.
„Jsme rádi, že v tomto roce už zase můžeme příchozí pozvat přímo do učeben, muzeí a do terénu,“ říká Jakub Jelen, organizátor Dnů geografie. Na celorepublikovou akci konanou pod hlavičkou České geografické společnosti, jenž proběhne od 14. do 16. listopadu 2022, zvou i naši – albertovští geografové.
Hostem Ptám se já byl politický geograf dr. Libor Jelen z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
Společenský vývoj pražských předměstí v průběhu dvou staletí přiblíží výstava, která začne v pondělí v Národní technické knihovně (NTK) v Praze.
Přírodovědecká fakulta UK se po dvouleté covidové pauze dočkala prezenční formy celorepublikového finále Zeměpisné olympiády. Zároveň proběhla soutěž O nejlepší mapu na geografické téma, jejímž tradičním vyhlašovatelem je Česká kartografická společnost. Letos se psal už 24. ročník olympiády, klání se konala od 28. do 29. dubna 2022.
Na konci dubna se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnilo finále Zeměpisné olympiády. Po více než 10 letech se na prvním místě v kategorii D (střední školy) umístila dívka – Milena Šebková z Církevního gymnázia Plzeň.
V pořadu Studio 6 vystoupil prof. Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. Tématem jeho rozhovoru byla aktuální uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Dlhodobo sa hovorí o tom, že Ukrajina je pre Rusko kľúčovým územím. Či už politicky, geograficky alebo hospodársky. O tom, prečo tomu tak je a ako sa to v praxi prejavuje, sme sa rozprávali s Jiřím Tomešom, politickým a regionálnym geografom z Prírodovedeckej fakulty Karlovej univerzity v Prahe.
Válka na Ukrajině je pro Rusko destruktivní, absolutně se zdiskreditovalo. Snad Vladimir Putin nezešílel natolik, aby použil jaderné tlačítko, říká politický geograf Libor Jelen, který jako jeden z mála odborníků invazi správně predikoval. Po Ukrajině by bylo na řadě Moldavsko a Gruzie, na státy NATO by si netroufl, myslí si.
Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy vytvořili ucelený informační systém o řece Vltavě, ve kterém popisují proměny řeky od pramene až po soutok s Berounkou na okraji Prahy. Chtěli zjistit, jak řeku a okolní krajinu proměnila výstavba vltavské kaskády. Výsledky bádání představují na výstavě Vltava - proměny historické krajiny. Návštěvníci uvidí nejen mapy, fotky a pohlednice, ale i virtuální 3D model.
Nejčastější příčinou smrti byla v Česku v minulém roce nemoc covid-19. Stála zhruba za pětinou z celkového počtu 140 tisíc úmrtí, což bylo nejvíce od konce druhé světové války. Podle demografky Dagmar Dzúrové na to mělo vliv špatné řízení epidemie. „Nařízení byla z většiny vedena politickou shodou, nikoliv odbornou,“ říká v rozhovoru s HN vědkyně, která je nyní členkou poradního týmu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). A odhaduje, že pandemie loni Čechy připravila v souhrnu o 263 tisíc let života.
O co jde ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi? A hrozí opravdu invaze na Ukrajinu? O tom debatovali politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a redaktor zahraniční redakce Novinky.cz Alex Švamberk.
"Zatímco loni se na celkovém počtu úmrtí covid podílel z devíti procent, v roce 2021 už to bylo kolem 17 procent," upozorňuje demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace Dagmar Dzúrová.
Dr. Dana Fialová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje hovořila v pořadu Odpolední Plus Českého rozhlasu o chataření a chalupaření v době pandemie covidu. Rozhovor najdete v čase 16:09 – 16:16.
V sedmém dílu podcastu Zachraň Zeměpis byl již podruhé naším hostem dr. Jakub Jelen, hlavní organizační garant Zeměpisné olympiády z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Právě ZO byla hlavním tématem našeho rozhovoru. Řeč byla o letošním ročníku, o novinkách, které pro nás organizační tým připravil, ale samozřejmě jsme probrali i minulý ročník Zeměpisné olympiády.
Krušnohorská hornická krajina byla v roce 2019 zaregistrována jako památka světového dědictví UNESCO. To přináší celému regionu nejen mnoho nových příležitostí, ale také výzev, zvláště pokud jde o masový turismus.
V pořadu Nedej se! (K)rušné hory na ČT2 vystoupila v polovině prosince dr. Dana Fialová z PřF UK v Praze.
(stopáže 6:06, 10:44, 16:01 a 19:04) – doporučujeme však zhlédnout celou reportáž
Velký rozhovor s prof. Dagmar Dzúrovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje v časopise Forum: magazín Univerzity Karlovy na téma "Život a zdraví v českých zemích".
Peru se stalo cílem jeho expedic několikrát, poprvé tam vyrazil před čtvrtstoletím. Se svým týmem posléze dokázal, kde skutečně pramení Amazonka. Peruánská vláda mu za to udělila nejvyšší vyznamenání a šlechtický titul. Profesor Bohumír Janský (69) z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ale rozpovídal i o suchu v Česku.
V pátek 18. července 2021 vystoupil v pořadu Studio ČT24 prof. Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na téma Uprchlická situace v Evropě. Záznam je možné shlédnout zde (stopáž 9:45).
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
„Geografie je umění myslet v souvislostech, zvládnout orientaci v prostoru, dokázat nalézat interakce mezi přírodou a společností i vytvářet mapy,“ říká Jakub Jelen, středoškolský i vysokoškolský pedagog. A kromě toho také PR koordinátor a především organizační garant Zeměpisné olympiády, tedy soutěže pro žáky základních škol a středoškoláky. Jejím tradičním spoluorganizátorem je rovněž Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, na níž Jelen rovněž působí.
Ruská pozice na globálním poli v posledním půlstoletí výrazně zeslábla z pohledu politického i ekonomického, dokládá na konkrétních datech geograf Ivan Bičík. Podle něj to ale Rusům nebrání v tom stále vidět oblast bývalého Sovětského svazu i někdejší satelity ve východní Evropě jako území, na která „mají nárok“.
30 tisíc obětí koronaviru nikdo nečekal, to číslo je nesmírně vysoké, takhle se umíralo na infekční nemoci za první republiky, říká demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. Když jsme viděli, jak je ministerstvo zdravotnictví zoufalé, jako MeSES jsme chtěli přiložit ruku k dílu, dělali jsme to dobrovolně, nevím, co je pravým důvodem ukončení spolupráce, dodává.
České vědkyně se na tom, že pandemie ostře odhaluje nedostatky nastavení celého systému, jakým věda a výzkum u nás funguje, shodují. Ať už jde o zaměstnávání na krátkodobé smlouvy, dlouhodobé podfinancování vědců a vědkyň, systém grantů s jedinou roční uzávěrkou, nebo o systémové znevýhodnění pečujících osob, převážně žen. Přinášíme obsáhlou anketu se sedmi českými vědkyněmi a akademičkami o tom, jak zvládají svou práci při pandemických omezeních. Tentokrát odpovídá Klára Hulíková Tesárková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V květnu uplynulo pět let od vládního usnesení a následného nahlášení překladů našeho krátkého jména Česko do OSN.
Online přednáška prof. RNDr. Petra Pavlínka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK a University of Nebraska at Omaha pro Diplomatickou akademii MZV proběhla 1. února 2021.
Rozhovor pro Seznam zprávy s demografkou prof. Dagmar Dzúrovou z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.
Poválečná sídliště představují v postsocialistických zemích důležitou součást bytového fondu a jejich vývoj v posledních desetiletích se často diskutuje. Přesto, i přes relativně bohaté výzkumné důkazy založené na případových studiích, systematický a komplexní výzkum sídlišť v konkrétních zemích nebo regionech chybí. Tento projekt si klade za cíl přinést nové empirické znalosti o sídlištích v českých městech za pomoci komparativní perspektivy a kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod.
V průměru ztratí Evropané, kteří zemřou v souvislosti s covidem-19, deset let života. Většina z nich ale nepatří mezi „průměrně zdravou populaci“, dá se namítnout. Demografky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková výpočet očistily a zemřelé přesunuly do nejrizikovější kategorie. Pořád jde o ale roky života… O kolik let přichází čtyřicátník, který zemře na covid-19? A kolik ztratí osmdesátiletý člověk?
Přemysl Štych
Pozvání do čtvrtého (v online prostředí druhého) diskusního panelu přijali zatím (bez titulů) viroložka Ruth Tachezy, imunolog Karel Drbal, molekulární bioložka Zdena Palková, biochemik Jan Konvalinka a demografky Dagmar Dzúrová a Klára Hulíková Tesárková. Moderuje Jan Černý. Stream se uskuteční paralelně na YouTube kanálu a na Facebooku PřF UK.
Česká televize vrací mimořádné vysílání pořadu Země v nouzi. Debatu odborníků moderoval vědecký redaktor Daniel Stach. Podtitul pořadu zní: pandemie pokračuje – jak teď a kudy dál? Se svými hosty probral, jak na covid-19 reaguje lidský imunitní systém, jak se koronaviru dokážeme bránit, nebo jak současnou situaci co nejlépe psychicky zvládnout. Mezi hosty byla např. prof. Dagmara Dzúrová z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK.
Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.
Rozhovor s prof. Pavlínkem v časopise Ekonom.
Politici ve středovýchodní Evropě jsou schopni nabídnout až absurdní částky ve formě investičních pobídek, aniž by přemýšleli nad dlouhodobým ekonomickým dopadem, říká ekonomický geograf Petr Pavlínek. V rozhovoru s Pavlem Štruncem Pavlínek také odhaluje výsledky svého dlouhodobého výzkumu a popisuje vyjednávací praktiky manažerů z Asie. Podívejte se na rozhovor.
Rozhovor s účastníky mezinárodní geografické olympiády (EGEO). Čas: 1:51:42.
Prof. Bohumír Janský v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou.
Dějiny meteorologie v českých zemích v pořadu Historie.cs, ve kterém vystoupil dr. Miloslav Müller katedry fyzické geografie a geoekologie.
Pracoviště: sídlo Městského úřadu Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí 194, 254 01 Jílové u Prahy
Pracovní poměr: na dobu neurčitou, 3 měsíční zkušební doba
Předpokládaný termín nástupu: co nejdříve, případně dle dohody
Rozhovor s prof. Bohumírem Janským, objevitelem pramene Amazonky a hydrologem z Přírodovědecké fakulty UK, na velmi aktuální téma – sucho.
Dr. Jiří Martínek vystoupil ve svém již tradičním historickém okénku ve středu 29. 4. 200 v pořadu Sama doma na ČT 1 a hovořil o velkých světových pandemiích: moru, cholery, španělské chřipky aj.
Zde se dočtete vybrané aktuality o pandemii onemocnění COVID-19.
V časopise Geografie vychází nový článek na téma šíření pandemie COVID-19 napříč geografickými i sociálními hranicemi tázající se, zda mu dokážeme čelit. V době běžící pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě reflektují autoři příspěvku Dagmar Dzúrová a Jan Jarolímek realitu ke dni 26. března 2020.
Due to numerous idiosyncratic features, a profound variety in the level of development and in the nature of regional innovation systems is often acknowledged. This paper has aimed to contribute to existing research by unraveling mutual relationships among knowledge bases, R&D structure and innovation performance of European regions. Our analysis showed that the differences among the European regions in their prevailing knowledge base and in the absolute and relative sizes of key segments of R&D systems are systematic and mutually interwoven. Generally, advanced regions are often typified by the lowest share of synthetic knowledge base and either by a dominance of the private R&D or by a relatively balanced structure between private and public R&D, while the opposite holds for lagging regions.